18.9.2017

2000

Opět po roce bychom se chtěli podělit s občany naší obce o naše zážitky z celého roku 2000, ve kterém jsme zároveň vzpomněli, že je to již 10 let, co byla v Čechách a na Slovensku znovu obnovena činnost Skautingu.

První naší velkou akcí, kterou svojí účastí podpořil i starosta naší obce p. Zezulka, byla návštěva mladé francouzské rodiny, která cestuje po Evropě v maringotce tažené koněm. Společnost jim dělá pes a s sebou mají i svou dceru Lolu, které byly v té době 3 roky. Bohužel jsme ji neviděli, neboť byla nemocná. Vyprávění Gudule Le Pichon a Laureáta Cuenota proložené diapozitivy z cesty, kterou již urazili, bylo velmi zajímavé a poučné. Navíc mluvili jazykem Esperanto a tak jsme se díky překladateli p. Kočvarovi měli možnost dozvědět něco i o tomto jazyku. Velmi se jim líbila naše klubovna a potěšilo nás, že jsme byli první a zatím jediní skauti, kteří je k sobě pozvali. A o tom, že se jim v našem kraji líbilo svědčí i fakt, že jelikož nebyli manželé, rozhodli se nedaleko svého „zimoviště“ v Hladkých Životicích na zámku ve Fulneku uzavřít manželství.
V únoru jsme se my starší vypravili na zimní výpravu do Beskyd. V mapě jsme si vyhlédli horu Čupel ležící u přehrady Šance. Vzhledem ke sněhu, kterého bylo poměrně hodně (místy až po pás) byla naše výprava namáhavá, ale korunovaná úspěchem. Měli jsme možnost pozorovat stopy lesní zvěře, hlavně rysa, který se v této lokalitě hojně vyskytuje. Domů jsme se vrátili za tmy a velmi unaveni.

24. dubna je svátek sv. Jiří patrona všech skautů. A při této příležitosti se již tradičně koná výstup na Ivančenu, což je mohyla postavena čtyřem skautům umučeným za 2. světové války. I my jsme se zúčastnili v počtu čtyř členů a již při začátku našeho výstupu v Malenovicích jsme si mohli koupit různé suvenýry vztahující se k Ivančeně od trempů a příznivců Ivančeny. Po výstupu na Ivančenu jsme si prohlédli kamennou mohylu, zanechali svůj kámen a jelikož do slavnostního projevu zbýval ještě nějaký čas, odskočili si dva z nás na nedalekou Lysou horu. Ve dvanáct hodin byl předsedkyní okresní rady Junáka ve Frýdku-Místku přednesen krátký slavnostní projev, po kterém se zpívala státní a skautská hymna. Poté jsme se rozešli domů.

O týden později jsme svátek sv. Jiří oslavili i na již tradiční skautské pouti v Brušperku, kde po mši svaté v místním kostele, byl v místě zvaném Pastevník připraven další program. Děti byly podle předem určeného klíče mezi sebou promíchány a rozděleny do skupin, které si pak měly připravit scénku na vylosované téma. Po předem určeném čase se scénky předváděly a hodnotily. Pouťové odpoledne jsme zakončili návštěvou pouťových atrakcí na místním hřišti.
8. května se ve Starém Městě konalo okresní kolo závodu vlčat a světlušek, tedy našich nejmladších členů. I když se nám nepodařilo sestavit pětičlenné družstvo, jeli jsme alespoň se třemi vlčaty vyzkoušet závod mimo soutěž. Na místě se nám podařilo sehnat dvě vlčata z jednoho frýdeckého oddílu se mohlo se závodit. Soutěžilo se např. v poznávání rostlin a stromů, zatloukání hřebíků, znalost krajiny nebo házení míčků na cíl. Počítal se i celkový čas na trati. Nakonec to dopadlo líp, než jsme čekali a z pěti nesoutěžních hlídek jsme obsadili druhé místo. Zkušenost, zážitek a sladkosti na zub nám byly dostatečnou odměnou.

A v květnu nás čekal ještě jeden podnik. 12-14- května jsme si udělali výlet do našeho hlavního města Prahy. Ubytování jsme měli zajištěno v Kralupech n. Vltavou ve skautském domě a tak po ubytování se a krátkém odpočinku jsme si šli prohlédnout město. Druhý den v sobotu nás čekalo to hlavní a prohlídka Prahy. A tak jsme obdivovali pražské ulice a uličky, Staroměstské náměstí, orloj, Pražský hrad, Václavské náměstí s muzeem voskových figurín, Vyšehrad a nakonec jsme se projeli lodí po Vltavě. Velice unavení jsme se vrátili zpátky do Kralup. Návrat domů nám zpestřilo asi 90 minutové zpoždění našeho vlaku, ale i přesto jsme se vrátili spokojeni a plni dojmů.

V sobotu 7. června jsme připravili slavnostní táborák a pozvali k němu pana Stanislava Poláška, pana starostu Ing. Václava Zezulku a br. Jana Cindlera z Polanky n. O. Důvod byl jeden a to vzpomínka na založení Junáka v naší obci a na to, jak se skautovalo kdysi a dnes. Při plápolajícím ohni se krásně poslouchalo vzpomínání p. Poláška, jak začínal skautovat v 50. létech a co tenkrát s partou kluků vymýšleli. Bratr Cindler, ač není z naší obce nám zase vyprávěl o obnově Junáka v r. 1968 na Ostravsku i o tom, jak se začínalo před 10-ti lety, kdy byl Junák obnoven potřetí. Pan starosta se k naší lítosti nedostavil, ale i tak jsme prožili krásný večer a dozvěděli se mnoho nového.

A byly tu prázdniny a s ním i náš každoroční tábor. Tento rok jsme tábořili u Vrbna p. Pradědem v obci Pochev. Po příjezdu nás čekalo překvapení v podobě 50 skautů z Brna, kteří zde již týden tábořili, protože měli na původním tábořišti problém s vodou. Naštěstí u tábořiště stojí skautský dům, a tak jsme se ubytovali tam. Vždyť nás bylo jen 10 a skauti se vždy nějak domluví. Naše celotáborová činnost spočívala v poznávání blízkého i dalekého okolí tábora, ale hlavně zřícenin starých hradů, které se zde podle mapy měly vyskytovat. Bohužel jsme zjistili, že co je dáno na mapě nemusí být úplná pravda ve skutečnosti. Někdy jsme museli zapojit i notnou představivost, abychom na kusu skály viděli nějaký hrad.
Počasí nám přálo, a tak jsme se mohli koupat v nedaleké řece Opavě. Taky jsme navázali kamarádství se spolu tábořícími skauty z Brna a poznali kousek jesenické přírody. Moc se nám tam líbilo a tak se zase určitě přijedeme podívat.

V září jsme se opět jako každý rok zaměřili na nábor nováčků do našeho oddílu. Oslovili jsme žáky první a druhé třídy a pozvali je na naší schůzku, kde si mohli prohlédnout naší klubovnu a zahrát si hry, které u nás hrajeme. Podařilo se nám získat asi pět dětí, které začaly náš oddíl navštěvovat, což nás velmi těší. Vlčata a světlušky, což jsou naši nejmladší vede Jana Janečková a Jakub Dvorský, starší skauty vede Pavel Jarolím. Rádi v našich řadách uvítáme další nové členy.
V říjnu jsme se v malé skupince tři děti a jeden vedoucí zúčastnili akce s názvem „CVOK“ pořádané našim střediskem Brušperk v Hodoňovicích. Akce byla pořádána pro skauty a skautky z celého okresu a byla rozdělena na dva víkendy-jeden pro kluky, druhý pro děvčata. Hlavním tématem akce byl námět z Bible o potopě světa a Noémově arše. Děti měly tuto archu symbolicky postavit plněním různých úkolů v přírodě. Velmi se nám tato akce líbila a tak příště určitě pojedeme zase.

11. listopadu se v Brušperku uskutečnil skautský duchovní seminář, kterého se za náš oddíl zúčastnil pavel Jarolím. Účastníci semináře se opět dozvěděli spoustu zajímavostí. Tak například od kněze Jiřího Rouse, který byl kaplanem v české vojenské jednotce v Bosně jsme se dozvěděli něco o válce na Balkáně, od dobrovolných pracovníků občanského sdružení VITA jsme se dozvěděli něco o práci s dětmi a mládeží ve městě. Starší skauti z Brna nám povídali o své výpravě za polární kruh, konkrétně do Švédska a nakonec nám pracovníci CHKO Poodří pověděli, jaké rostliny a živočichové se vyskytují kolem řeky Odry a jaké mají problémy s jejich ochranou. Informací bylo mnoho, a tak jsme se téměř všichni večer rádi sešli na tradičním skautském bále, který trval až do rána.

Protože jsme skauti, kteří rádi cestují, vydali jsme se 17. listopadu na další výlet. Tentokrát na jižní Moravu do města Třebíč. Za tři dny, co jsme tam pobývali, jsme si prohlédli zdejší náměstí, krásnou baziliku a zámek, ve kterém je muzeum minerálů, dýmek a Betlémů, které se nám líbily nejvíc. Taky jsme si prohlédli klubovnu třebíčských skautů a dům esperantistů, ve kterém jsme spali. Velmi nás uchvátila soukromá sbírka nerostů a minerálů jednoho bratra skauta, od něhož jsme si přivezli několik vzorků do naší klubovny. Domů jsme přijeli sice unaveni, ale plni dojmů.
23. listopadu byla pro rodiče našich dětí připravena přednáška o „Etikoterapii.“ Účast byla sice malá, ale i tak měly maminky možnost poslechnout si od Etikoterapeuta Jana Cindlera, co to Etikoterapie je a čím se zabývá. Na závěr měly maminky možnost vyzkoušet si účinky Etikoterapie v praxi samy na sobě. Byly jim vysvětleny příčiny a vznik nemocí i to, jak nemocem předcházet z pohledu Etikoterapie.

Na závěr roku jsme opět uskutečnili malou vánoční besídku v naší klubovně, kdy kromě dárků pro sebe zároveň nosíme i krmení zvířatům v lese a ani tentokrát nechybělo na půlnoční mši svaté naše Betlémské světýlko.
Jak vidíte náš program je pestrý a proto i nadále zveme do našich řad všechny děti z naší obce, kterým je 6 a více let. Naše schůzky jsou každý čtvrtek (starší skauti) a pátek (vlčata a světlušky) vždy od 16 hodin.

Pavel Jarolím